• OTICKÉ KYSANÉ ZELÍ – tato potravina je vyrobena z bílého zelí, kmínu, hořčičného semínka a soli tradičním způsobem kvašením v kádích.
• OTICKÉ KYSANÉ ZELÍ ČERVENÉ – tato potravina je vyrobena z červeného zelí, kmínu a soli tradičním způsobem kvašením v kádích.
• OTICKÉ KYSANÉ ZELÍ BÍLÉ S MRKVÍ – vhodné pro studenou kuchyni (salát), jako příloha k masným výrobkům. Zelí není tak kvašené jako čisté bílé kysané zelí – je zjemněno chutí mrkve.
• ŠŤÁVA Z OTICKÉHO KYSANÉHO ZELÍ – tato šťáva je získávána z kádí při těžbě Otického kysaného zelí. Má vynikající působení při očistných kůrách.

PŘEDSTAVUJEME NÁMI PĚSTOVANOU ZELENINU

Hlávkové zelí (bílé i červené) se pěstuje převážně ke zpracování Otického kysaného zelí, ke krouhání, skladování a  prodej do obchodní sítě.

Zelí hlávkové bílé

První zprávy o jeho pěstování pocházejí z antického období ze Středomoří, kdy už byly známy i jeho různé formy. Konzumuje se jak v čerstvém stavu (saláty), tak i tepelně upravené nebo kysané. Existuje mnoho druhů a odrůd zelí a podle období sklizně je dále dělíme na jarní, letní, podzimní a zimní odrůdy.

Zelí působí dieteticky, podporuje trávení. Velký zdravotní význam má kysané zelí svým obsahem vitamínu C, antivředového faktoru, kyseliny mléčné a řady dalších cenných látek. Pojídání zelí bývá považováno za prevenci rakoviny trávícího ústrojí. Zelí podporuje imunitní systém a zabíjí nežádoucí bakterie.

Zelí hlávkové červené

Červené zelí se obvykle vaří s octem, aby se zachovala jeho barva. Často se podává ke zvěřině. Také se běžně nakládá. Nizozemci, Dánové a Švýcaři ho dusí s jablky a kořením. Syrové zelí je barevným zpestřením oblohy a salátů.

Kapusta hlávková

Nejrůznější odrůdy této zeleniny (kapusta hlávková, kapusta kadeřavá, kapusta růžičková) pocházejí z Evropy a západní Asie. U nás se nejvíce pěstuje kapusta hlávková.

Z hlediska nutriční hodnoty je kapusta hlávková významnou zeleninou našeho pásma, je dobře skladovatelná, zpracovává se i mrazírensky, v kuchyňské úpravě se zpracovává hlavně vařením a dušením.

Nutriční hodnota: Hlávková kapusta obsahuje 11,5 % sušiny, 4 % bílkovin, 5,1 % cukrů, 1,5 % vlákniny, 0,9 % tuků. Vysoký je i obsah vitamínu C 800 – 1050 mg, ostatní vitamíny jsou obsaženy v menším množství. Vyšší obsah balastních látek podporuje peristaltiku střev. Cenné jsou zejména její ranné odrůdy na jaře, kdy je čerstvé zeleniny málo. Kapusta kadeřavá je zelenina velmi odolná chladu, po dietické i nutriční stránce podobná kapustě hlávkové. Většinou se zpracovává mrazírensky.

Celer

Stará kulturní rostlina známá již Egypťanům, Řekům a Římanům – pochází ze Středomoří. U nás se pěstuje od 17. století. Nejčastěji je užíván jako aromatická polévková kořenová zelenina. Jeho používání je však mnohem širší.

Celer – posiluje nervy a působí antibakteriálně. Významný je vysoký podíl éterických olejů, které celeru propůjčují chuť a vůni. Tyto éterické oleje působí antibakteriálně a antimykoticky (usmrcují plísně). Dezinfikují sliznice při vylučování přes ledviny, močový měchýř a močovod a pomáhají tím při zánětech. B-komplex celeru je součástí základní výživy pro naše nervy a mozek, pomáhá v činnosti střev a udržuje zdravou kůži, vlasy, oči i játra. Dále celer odvodňuje organismus a pomáhá při hubnutí.

Celer se u nás sklízí od srpna, hlavní sklizeň pak probíhá v říjnu.

Červená řepa

Červená řepa je plodinou obsahující obzvláště bohaté spektrum zdraví prospěšných látek.

Málo která rostlina, ovoce či zelenina je tak bohatá na vitamíny a minerály jako právě řepa. Ze stopových prvků můžeme jmenovat draslík, hořčík, jód, měď, vápník zinek či železo. Z vitamínů v řepě nalezneme především vitamín C, E a velice prospěšný betakaroten. Velmi důležitá pro naše zažívání je vláknina a náš organismus také ocení organické kyseliny.

Řepa je nesmírně významným prostředkem k udržení zdraví i krásy. Červená řepa obsahuje velké množství křemíku, který se postará o zdravé a silné kosti, vazivové tkáně i cévní stěny.